Co si počít se smogem?

Narodil jsem se v Ostravě. I když ovšem skoro celý život žiju asi 40 km na jih od tohoto průmyslového města, Ostravu znám od mládí. Několik let jsem tam studoval a pak i pracoval. Ostrava zkrátka životy lidí, kteří v moravskoslezském regionu žijí, ovlivňuje, ať chtějí či ne. V pozitivním smyslu a bohužel i v tom negativním. Toho pozitivního je ale málo.

Více je toho negativního. A jednou z nejhorších věcí je, že, zvláště v poslední době, se zhoršené ovzduší, kterým byla vždy Ostrava typická, projevuje v celém kraji, zasahuje celou oblast severní Moravy a Slezska. A já už toho mám dost. Je to k uzoufání!

V médiích skoro každý den proběhne informace, že vzhledem k charakteru počasí letošní zimy vládne nad krajem smogová mlha s nadměrným množstvím škodlivin v ovzduší. A tato situace trvá téměř každý den už od začátku ledna. Nejvíc mě pak dokáže rozlítit, když slyším doporučení, že nemáme větrat a omezit pohyb venku a fyzickou aktivitu. To snad nemyslí vážně?!

Tohle je řešení?! To jako nemám chodit kvůli jejich doporučení do práce? Navíc pracuju nejméně polovinu času právě na venku, právě že vyvíjím fyzickou aktivitu. Mám prostě takovou práci. Řídit se těmito doporučeními můžou jen ti, kteří v práci sedí na zadku v dobře klimatizované budově, kde k proudění vzduchu ani nemusejí otevřít okna. Ale ne lidi jako já.

Úplně nejvíc mě ale ze židle nadzvedla reportáž v televizních zprávách z tohoto týdne. Zpráva informovala o tom, že zdravotní ústav v Ostravě letos pořídí nové měřicí přístroje pro monitoring škodlivin v ovzduší. Získaná data pak budou umísťována na internetu a zde také aktualizována, takže občané budou mít dobrou informovanost o stavu ovzduší.

Jenže co z toho? Co vyřeší, že budeme informováni o tom, kolik a jakých škodlivin se momentálně v ovzduší nachází? Jako důležitější vidím, jestli se s tím konečně bude něco dělat a ne jen o tom mluvit. Vždyť i podle statistik je Ostravsko nejznečištěnějším regionem ve střední Evropě! Ale kromě toho, že je to uvedeno ve statistice, to dále nikoho nezajímá.

Co konkrétně mě z té židle nadzvedlo, byla slova pracovníka zdravotního ústavu, který na kameru řekl něco v tomto smyslu (zkráceno):

„Pokud se budete chtít přistěhovat do našeho regionu, dozvíte se třeba, kde je to lepší, kde je to horší, můžete se rozhodnout, kde si koupíte rodinný dům. Když budete mít problémy se zdravím svým nebo svých dětí, dozvíte se třeba, proč to tak je.“

Vole!, pomyslel jsem si v té chvíli. Copak někdo soudný se sem bude dobrovolně stěhovat, když už ze zpráv dobře ví, jak to tady vypadá?! Ještě navíc, pokud má děti?! To by musel být blázen.

Být informovaný o nějakém problému je jedna věc, ale řešit ho prakticky druhá. A právě praxe zde chybí. Co hodlá moravskoslezský kraj, potažmo náš stát, dělat pro to, aby se životní prostředí zlepšilo? Doposud neudělal snad nic. Jen se oznamují holá fakta. Kdysi to byl problém převážně Ostravy a dalších okolních měst s průmyslem, dnes už tato smogová oblast zasahuje území o rozloze desítek kilometrů čtverečních.

Jak to vyřešit? Jedním z možných řešení by mohl být útěk. Prostě se odstěhovat jinam. I Praha je na tom v této věci líp než Ostrava. Jenže jenom v Ostravě žije na 350 000 lidí, celý MS kraj má nějaký milion obyvatel. Nemůžou se všichni najednou odstěhovat. A tak jsou prostě odsouzeni dál dýchat smog, dále sledovat údaje o množství škodlivin, dále nevětrat, dále si pasivně ničit zdraví. Kdy už to skončí?!

Není nám co závidět. Problémů máme víc než dost, nejen smog. Třeba nezaměstnanost – ta je jedna z nejvyšších v naší zemi. I přes třetí největší město v zemi. Ale i přesto většině z nás nezbývá než žít zde. Začít s úspěchem někde jinde se zadaří jen některým.

Milá vládo, vzpamatuj se a konečně začni tuhle situaci řešit! Jinak bych se vůbec nedivil, pokud by jednou došla všem, kterým není lhostejné prostředí, ve kterém žijí, trpělivost a vzali vládu útokem.